Knížku jsem dostala jako vánoční dárek od kamarádky, která zná autorku osobně, takže je i s věnováním a pro mě o to cennější. Díky Majdě jsem se podívala do míst, na která bych ani nepomyslela a musím přiznat, že obdivuji její odvahu, protože já sama jsem spíš nešťastný cestovatel a cestování mě moc nebaví. Zato si velice ráda čtu cestopisy, cestovní deníky, různé reportáže z cest. Majdina knížka je doplněna nádhernými fotografiemi a tam, kde se fotografovat nedalo, tak autentickým popisem míst nebo krajiny, takže si člověk připadá, že je tam osobně. Navíc je plná vyprávění, životních příběhů a názorů lidí, kteří žijí v různých zemích, a které nám ani žádné noviny nepřinesou. Prostě osobní zážitky, o které s námi autorka podělila. Škoda, že covid-19 zasáhnul, protože pak by byla knížka určitě ještě bohatší. Ale i tak se nádherně četla v době, kdy se nikam nesmělo. Přeji Majdě spoustu dalších cest a určitě jako čtenáři budeme rádi, pokud se s námi o zážitky zase podělí.

Uznávám, pro autorku to muselo být dobrodružství, ale pro mě ne. Prostě popis cesty nic víc, nic míň. Nejspíš se pohybuji v komunitě, kde takovou cestu podniká každý druhý. Jistě nemusím to číst, uznávám. Svoje čtenáře si to jak je vidět najde, takže dobře, pro mě by tam muselo být něco víc, aby to bylo zajímavé, ironie a nadhled mi nestačí.